Praha jako senior-friendly město?

V Praze žije podle posledního sčítání lidu z roku 2021 zhruba 1,3 milionu obyvatel. Z toho je podle odhadů asi 250 tisíc seniorů a toto číslo se bude v následujících letech zvyšovat. Jak tyto lidi zapojit do společnosti? Jak bojovat s jejich izolací, jak fyzickou, tak psychickou, pocitem osamění a odcizení?

Zejména v období pandemie se situace seniorů ještě zhoršila, protože mnoho aktivit bylo zrušeno nebo omezeno. Nyní se situace stabilizuje a každá městská část se seniorům a jejich volnému času opět aktivně věnuje. Existují také spolky a neziskové organizace, které nabízejí různé aktivity a kurzy. Mnohé z nich organizují výlety, koncerty, nebo kulturní akce, aby starší lidé měli možnost se setkat s lidmi svého věku a socializovat se.

Jednou z možností, jakým způsobem mohou starší lidé v Praze najít vyžití, je účast na vzdělávacích programech pro seniory. Ty nabízí například Remedium, SenSen, nebo Univerzity třetího věku. Účastníci se mohou zapojit do různých kurzů, jako jsou jazykové kurzy, nebo se mohou zúčastnit přednášek o historii, umění a kultuře.

Další možností jsou výlety, koncerty a kulturní akce, které se pravidelně pořádají v Praze. Tyto akce jsou často zdarma nebo jsou zpoplatněny velmi nízkou cenou, aby byly dostupné i pro seniory s nižšími příjmy.

Pro seniory, kteří chtějí být aktivní i fyzicky, jsou ideální například procházky, cvičení nebo taneční lekce. Mnoho městských částí má fitness parky, kde se každý může vybít a udržovat svou formu. Některé organizace navíc nabízejí speciální aerobikové kurzy pro starší lidi.

Posledním způsobem, jakým se mohou senioři v Praze zapojit do společnosti, je dobrovolnická činnost. V Praze je mnoho organizací, které hledají dobrovolníky, kteří by se zapojili do svých projektů. Různé aktivity nabízí například Dobrovolnik.cz.

Problémem ale zůstává finanční situace, ačkoliv mnoho aktivit je pro seniory zdarma, nebo za symbolickou částku. Proto Sdílny generací svým lektorům z řad seniorů dává finanční odměnu. Navíc si myslíme, že senioři by se neměli scházet jen se svými vrstevníky, ale naopak, co nejvíce se poznávat s mladšími generacemi, včetně dnešních dětí. To je to, co jim pomůže vžít se do soudobé společnosti, ve které budou po odchodu do důchodu ještě 20,30 let žít. Je to doba, kterou by měli mít možnost strávit aktivně, smysluplně, v co největším zdraví a ve společnosti lidí, kteří jim pomohou chápat dnešní společnost.